Herní myš, DPI a co z toho poznáte v praxi

Herní myš se nejčastěji prodává číslem DPI, které ale říká jen to, jak rychle se kurzor pohybuje, ne jak přesně myš snímá. Senzory současných herních myší nabízejí desítky tisíc bodů na palec, hráči přitom běžně používají hodnoty mezi 400 a 1600. V praxi tak poznáte hlavně hmotnost, tvar, způsob připojení a několik nastavení ve Windows, kdežto rozdíl mezi vysokým a ještě vyšším maximem nepozná nikdo.

DPI a CPI: citlivost, ne přesnost

Zkratka DPI pochází z tisku, správnější je CPI, tedy počet kroků, které senzor nahlásí na jeden palec pohybu. Při 800 CPI posune palec pohybu kurzor o 800 bodů, při 1600 o dvojnásobek. Výsledná citlivost ve hře je součin této hodnoty a herního násobitele, proto 800 CPI s násobitelem 1,0 dává stejný pohyb jako 1600 CPI s násobitelem 0,5.

Smysl vyšších hodnot roste s rozlišením monitoru: na 4K panelu musí kurzor urazit dvakrát víc bodů než na Full HD. Sám bych zůstal u 800 nebo 1600 CPI a zbytek doladil ve hře, protože nižší citlivost dovoluje mířit pohybem předloktí a ten je jemnější než pohyb zápěstí. V RPG s izometrickou kamerou, kde se hlavně kliká na cíle a prvky rozhraní, na přesné hodnotě záleží ještě méně.

Optický senzor a jeho skutečné limity

Optický senzor snímá povrch podložky malou kamerou mnohotisíckrát za sekundu a z rozdílu snímků počítá pohyb. U herních myší bývá slabinou spíš zpracování než senzor: vyhlazování, které přidává zpoždění, nebo predikce, jež rovná dráhu do přímky. Dobrá myš má obojí vypnuté nebo vypínatelné.

Užitečnější než maximum CPI je údaj o výšce zdvihu, anglicky lift-off distance. Udává, jak vysoko nad podložkou senzor ještě snímá. Kdo hraje s nízkou citlivostí, myš často zvedá a přenáší, a při vysokém zdvihu mu kurzor při každém přenesení poskočí.

Polling rate: 1000 Hz a víc

Frekvence hlášení určuje, jak často myš posílá polohu počítači. Při 125 Hz je to každých osm milisekund, při 1000 Hz každou milisekundu. Rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami je vidět jako plynulejší pohyb kurzoru, zejména na monitoru s vyšší frekvencí; souvislost popisuje článek o tom, jak se liší obnovovací frekvence 60 a 144 Hz.

Hodnoty 4000 a 8000 Hz zkracují interval dál, ale už jen o zlomky milisekundy, a zároveň víc zatěžují procesor. Některé starší hry na tak hustý proud dat reagují zadrháváním. Podle mě je 1000 Hz rozumný strop, dokud nehrajete soutěžní střílečky na monitoru s velmi vysokou frekvencí.

Hmotnost a tvar podle úchopu

Hmotnost poznáte v první vteřině. Lehké myši váží kolem 60 gramů i méně, běžné 80 až 100 gramů. Lehčí se snáz rozjede a zastaví, těžší působí klidněji při pomalém posunu. Stejně důležité je vyvážení: myš s těžištěm vzadu se při zvednutí překlápí.

Tvar se vybírá podle úchopu. Při úchopu palm leží na myši celá dlaň a vyhovuje delší tělo s vyšším hřbetem. Při úchopu claw se dlaň opírá jen zadní částí a prsty jsou pokrčené, takže pomáhá hřbet posunutý dozadu. Úchop fingertip drží myš pouze konečky prstů a chce krátké, nízké a lehké tělo. Doporučil bych změřit délku ruky od zápěstí po špičku prostředníku a porovnat ji s rozměry myši, protože pár milimetrů délky rozhodne o tom, kam dosáhnou prsty na boční tlačítka.

Bezdrát: 2,4 GHz, nebo Bluetooth

Kabel přenáší data bez starostí o baterii, tuhý kabel však táhne myš zpět a mění dráhu rychlého pohybu. Bezdrátové myši s vlastním USB přijímačem v pásmu 2,4 GHz dosahují 1000 Hz stejně jako kabelové a zpoždění je srovnatelné. Přijímač patří co nejblíž podložce, ideálně na prodlužovací kabel, protože porty USB 3.0 a disky v jejich blízkosti toto pásmo ruší.

Bluetooth šetří baterii a obejde se bez přijímače, hlásí ale polohu řidčeji, typicky kolem 125 Hz, a po probuzení z úsporného režimu chvíli trvá, než se spojení obnoví. K hraní bych ho nechal jako záložní režim na cesty. Jak myš zapadá mezi ostatní zařízení na stole, shrnuje přehled o tom, proč herní periferie ovlivňují zážitek; místo pro pohyb myši pak určuje i šířka klávesnice, o které píšu v textu o tom, jaké formáty a spínače má mechanická klávesnice.

Tři nastavení, která udělejte hned

V nastavení myši ve Windows vypněte volbu „Zvýšit přesnost ukazatele“. Jde o akceleraci: stejný pohyb ruky posune kurzor různě daleko podle rychlosti, a ruka si tak nemůže zapamatovat vzdálenost. Posuvník rychlosti ukazatele nechte na šesté pozici z jedenácti, kde systém kroky myši nenásobí ani nezahazuje.

V softwaru myši nastavte jednu hodnotu CPI a ostatní stupně smažte, aby ji nechtěný stisk přepínače uprostřed hry nezměnil. Nakonec ověřte frekvenci hlášení, která bývá u bezdrátových myší z výroby snížená kvůli výdrži. Pak si změřte, kolik centimetrů podložky potřebujete na otočku o 360 stupňů ve hře, kterou hrajete nejčastěji. Tuhle vzdálenost si zapište a přenášejte do dalších her; je to údaj, který o vašem ovládání říká víc než číslo na krabici.

Zdroje

• USB Implementers Forum – Device Class Definition for Human Interface Devices (HID)
• Microsoft Learn – dokumentace Pointer ballistics a nastavení myši ve Windows
• Bluetooth SIG – specifikace HID over GATT Profile
• Logitech G – technická dokumentace senzorů HERO a bezdrátové technologie LIGHTSPEED
• Blur Busters – metodika měření vlivu frekvence hlášení myši na plynulost pohybu