Akční RPG a jeho rozdíl proti tahovým soubojům

Akční RPG a tahové RPG se neliší rychlostí, ale okamžikem, kdy se rozhoduje. V tahovém systému máte na rozhodnutí tolik času, kolik potřebujete, a po potvrzení akce se výsledek dopočítá z vlastností postavy. V akčním RPG rozhodujete a provádíte současně, takže i dobrý plán selže, pokud ho nestihnete včas. Obojí patří pod stejný žánr a obojí pracuje s čísly – liší se podíl, který z výsledku připadá na vás. Právě tento poměr je jedním ze znaků, jimiž se RPG hry liší od ostatních žánrů.

Co se v akčním souboji počítá a co mačkáte

Akční RPG přenáší část výpočtu do vašich rukou. Úhyb v Zaklínači 3 nebo v Elden Ringu neproběhne proto, že postava má vysokou obratnost, ale proto, že jste tlačítko stiskli ve správný okamžik. Vlastnosti postavy pak určují okolnosti: kolik výdrže úhyb spotřebuje, kolik ran postava vydrží a jak velké poškození zásah způsobí.

Mění se tím i způsob učení. Místo tabulek s odolnostmi si pamatujete animace protivníků – nápřah, prodlevu před úderem, okno, kdy lze bezpečně zaútočit. Diablo jde jinou cestou: jednotlivý úhyb tolik neznamená, rozhoduje poloha v davu nepřátel a pořadí, v němž spouštíte schopnosti s dobou obnovy. Co přesně takový systém od hráče žádá, rozebírá článek o tom, jaké nároky klade souboj v reálném čase.

Iniciativa a akční body v tahovém systému

Tahový souboj stojí na informacích. Vidíte pořadí tahů, dosah schopností, pravděpodobnost zásahu i stavy, které na postavách leží. O pořadí rozhoduje iniciativa: Baldur's Gate 3 ji podle pravidel Dungeons & Dragons určuje hodem dvacetistěnnou kostkou s bonusem za obratnost, takže rychlá postava hraje dřív častěji, ale ne vždy.

Druhou otázkou je, kolik toho postava za tah stihne. Baldur's Gate 3 dává každému jednu akci, jednu bonusovou akci a omezený pohyb. Divinity: Original Sin 2 používá akční body – společnou měnu, ze které platíte krok, úder i kouzlo, a nevyužité body si můžete zčásti přenést do dalšího kola. Podle mě jsou akční body pro nováčka čitelnější, protože cena každého kroku je vidět předem a nemusíte si pamatovat, která schopnost patří do které kolonky.

Pauza v reálném čase jako střední cesta

Mezi oběma póly leží systém, v němž čas běží, ale mezerníkem ho kdykoli zastavíte a rozdáte příkazy celé družině. Proslavil ho první Baldur's Gate a vrátil se k němu například Pillars of Eternity. Uvnitř se přitom stále počítají kola, jen je hráč nevidí; postavy čekají na dokončení své akce, i když se na obrazovce všechno hýbe současně.

Tenhle hybrid považuji za nejnáročnější ze všech tří podob, i když vypadá jako kompromis. Musíte sledovat šest postav naráz, hlídat, kdo právě sesílá kouzlo, a pauzu mačkat tak často, že souboj připomíná trhaný film. Jinou cestu zvolil Final Fantasy VII Remake: bojujete akčně, ale nabitý ukazatel dovolí hru zpomalit a vybrat schopnost z nabídky.

Srovnání tří podob souboje

Tabulka zjednodušuje, protože obtížnost umí poměry posunout. Akční hra na nízkou obtížnost odpustí špatné načasování a spoléhá na vybavení, tahová hra na vysokou obtížnost naopak trestá každý promarněný tah.

Podle čeho se rozhodnout mezi reakcí a plánováním

Nejdřív bych se dívala na to, v jakém stavu ke hře obvykle usedáte. Po dlouhém dni se akční souboj hraje hůř, protože chyba přichází v desetině vteřiny, kdežto tahovou hru lze uprostřed boje odložit a vrátit se k ní za hodinu. Naopak jeden tahový střet s osmi protivníky může trvat dvacet minut, a kdo má na hraní krátké úseky, ten v něm neuvidí žádný pokrok.

Roli hraje i kamera. Tahové tituly obvykle ukazují bojiště shora, protože plánování potřebuje přehled – proč tomu tak je, popisuji v textu o tom, čím se izometrický pohled liší od první osoby. Za sebe bych nerozhodnutému hráči doporučila tahový systém, a to z prostého důvodu: chybu v něm lze zpětně dohledat. Víte, který tah bitvu prohrál, a příště ho zahrajete jinak. V akčním souboji se z porážky poučíte hůř, protože nevíte, zda selhal plán, nebo prsty.

Krátká zkouška před výběrem hry

Než se pro titul rozhodnete, najděte si záznam souboje s běžným protivníkem ze střední části hry, ne úvodní výuku ani závěrečného bosse. Počítejte, kolikrát za minutu hráč něco rozhodne a kolik času na to má. Pokud se vám při sledování chce radit, co udělat dál, sedne vám tahový systém. Pokud vás čekání na další tah začne po třech minutách nudit, sáhněte po akční hře a nastavte si pro začátek nižší obtížnost, abyste se nejdřív naučili animace protivníků.

Zdroje

• Wizards of the Coast – Dungeons & Dragons, Player's Handbook (5. edice), kapitola o soubojích a iniciativě
• Larian Studios – oficiální herní příručky k titulům Baldur's Gate 3 a Divinity: Original Sin 2
• Obsidian Entertainment – herní manuál Pillars of Eternity
• Jesse Schell – The Art of Game Design: A Book of Lenses (CRC Press)