Souboj v reálném čase klade jiné nároky na reflexy

Souboj v reálném čase nevyžaduje rychlejší prsty, než jaké máte, ale jiný druh pozornosti: akci je třeba provést ve správném okně, které trvá zlomek sekundy. Reflex je tu herní dovednost složená z rozpoznání útoku, rozhodnutí a provedení a nejvíc se zlepšuje tím, že se naučíte animace protivníků. Čísla na postavě pomáhají, načasování ale nenahradí.

Reflex ve hře se skládá ze tří kroků

Nejdřív musíte poznat, co protivník dělá, pak zvolit odpověď a teprve potom stisknout tlačítko. Nejvíc času spolkne prostřední krok. Zkušený hráč ho zkracuje tím, že nápřah pozná dřív a odpověď už nevybírá, jen ji spustí.

Proto se nový typ nepřítele zdá napoprvé nezvládnutelný a po třetím pokusu je čitelný. Prsty se nezrychlily, přibyla znalost animací. Každý útok má nápřah, okamžik zásahu a dojezd, během kterého je protivník odkrytý. Dívala bych se při prvním setkání víc na ramena a zbraň soupeře než na jeho ukazatel života, protože právě tam je vidět, co přijde.

Okno úhybu a snímky nezranitelnosti

Úhyb ve většině akčních RPG nefunguje tak, že se postava fyzicky dostane mimo dosah. Část animace je označená jako nezranitelná a zásah, který do ní spadne, se nepočítá. Hráči těmto snímkům říkají i-frames, z anglického invincibility frames. Úskok v Hades i kotoul v sérii Dark Souls stojí na tomto principu.

Plyne z toho praktická věc: uhýbá se do útoku, ne od něj. Kdo uskočí příliš brzy, vyčerpá nezranitelné snímky dřív, než úder dopadne, a schytá ho v dojezdu vlastní animace. V sérii Dark Souls navíc o podobě kotoulu rozhoduje zatížení výbavou, takže těžká zbroj má cenu, která se v tabulce obrany neukáže.

Blok je alternativa s jinou cenou. Zastaví zásah bez přesného načasování, ale ubere výdrž a u silných úderů nemusí vydržet. Přesný kryt neboli parry má okno ještě užší než úhyb a odměňuje otevřením protivníka.

Výdrž určuje, kolik chyb si můžete dovolit

Ukazatel výdrže, tedy stamina, se spotřebovává útoky, úhyby i blokováním a doplňuje se, když chvíli nic neděláte. Souboj se tím mění v hospodaření se zdrojem. Kdo vyprázdní ukazatel sérií útoků, nemá čím uhnout, až protivník odpoví.

Považuji rezervu na jeden úhyb za důležitější návyk než jakékoli vylepšení zbraně, protože chrání právě v okamžiku, kdy uděláte chybu. V praxi to znamená ukončit sérii o jeden úder dřív, než by ukazatel dovolil.

Cooldowny a závazek k animaci

Silné schopnosti mají cooldown, dobu nabíjení, během které je nelze použít znovu. Vedle toho existuje méně viditelná cena: délka animace. Jakmile těžký útok spustíte, postava ho ve většině her dokončí a po tu dobu neuhne ani nezablokuje.

Schopnost s dlouhým nápřahem a vysokým poškozením je proto v akčním systému slabší, než naznačuje její popis. Při stavbě postavy bych volila kratší útoky s nižším číslem, dokud protivníky neznám natolik, abych věděla, kam se dlouhá animace vejde. Jak takové dovednosti poznat předem, radí text o tom, jak ve skillovacím stromu odhalit slepou větev, a rozdělení atributů pro akční boj rozebírá průvodce, jak pojmout tvorbu postavy.

Nastavení, které zlepší čitelnost boje

Úzké okno se hůř trefuje, když obraz reaguje se zpožděním. Při 30 snímcích za sekundu trvá jeden snímek zhruba 33 milisekund, při 60 snímcích polovinu, takže výkonnostní režim dává na reakci znatelně víc prostoru než režim kvality. Na televizi pomáhá herní režim, který vypíná část zpracování obrazu a zkracuje odezvu.

Podle mě se vyplatí vypnout rozostření pohybu a otřesy kamery dřív, než začnete snižovat obtížnost. Nic podstatného tím neztratíte a nápřahy budou zřetelnější. Zkontrolujte i citlivost kamery a zamykání na cíl: rychlá kamera ztrácí protivníka během úhybu, pomalá nestihne přehodit cíl ve skupině. Řada her navíc útoky ohlašuje zvukem, a to i u nepřátel mimo záběr.

Jedno střetnutí odehrané jen na úhyby

Po sérii proher zkuste jeden pokus vůbec neútočit. Jen uhýbejte a počítejte, kolik útoků protivník má a jak dlouhá mezera následuje po každém z nich. Mezery bývají delší, než se v zápalu boje zdá, a zásahy, které jste dostávali, často přišly během útoků, které jste si vynutili.

Teprve když rytmus znáte, vložte do nejdelší mezery jeden úder a další pokus dva. Je to pomalejší než hledání silnější zbraně, ale přenáší se to na každého dalšího nepřítele. Pokud vám tenhle styl nesedí, není to vada hráče – přehled o tom, čím se akční RPG liší od tahových soubojů, pomůže vybrat hru, která stojí na plánování místo načasování.

Zdroje

• FromSoftware, Bandai Namco Entertainment – Dark Souls III, herní příručka
• Supergiant Games – Hades, herní nápověda a kodex
• Blur Busters – materiály k metodice měření odezvy a plynulosti obrazu
• GDC Vault – přednášky o návrhu soubojových systémů v akčních hrách
• Steve Swink – Game Feel: A Game Designer's Guide to Virtual Sensation, Morgan Kaufmann