Co dělá izometrické RPG jiným zážitkem než pohled z první osoby

Izometrické RPG ukazuje svět šikmo shora, takže vidíte celé bojiště, všechny členy družiny i protivníky za rohem. Pohled z první osoby nabídne jen výřez před očima hrdiny a zbytek si musíte domýšlet. Kamera proto není otázka vkusu: určuje, kolik informací máte v každém okamžiku, a tím i to, jaká rozhodnutí po vás hra může chtít. Souvisí to s tím, na čem žánr RPG stojí – čím víc voleb hra žádá, tím užitečnější je vidět situaci celou.

Odkud se šikmý pohled vzal

Přísně vzato je izometrie rovnoběžné promítání, ve kterém se vzdálené předměty nezmenšují a všechny tři osy svírají stejný úhel. Starší hry ji používaly z praktického důvodu: prostředí šlo předem vykreslit jako plochý obrázek a postavy po něm jen posouvat. Tak vznikla malovaná pozadí prvního Baldur's Gate i temné kobky původního Diabla.

Dnešní tituly, kterým se izometrické říká, jsou většinou plně trojrozměrné a kamerou lze otáčet i přibližovat – Baldur's Gate 3 dovolí sjet až téměř za rameno postavy. Název se tedy udržel pro styl, ne pro techniku. Za podstatné považuji něco jiného než úhel: zda hra počítá s tím, že vidíte víc než vaše postava.

Přehled o bojišti proti pocitu přítomnosti

Z výšky vidíte rozestavení nepřátel, dosahy schopností i únikovou cestu. Souboj se blíží stolní hře, v níž přesouváte figurky po ploše, kterou znáte celou. Napětí nevzniká z překvapení, ale z toho, že přesně vidíte, jak špatně na tom jste.

První osoba pracuje opačně. Ve Skyrimu nebo v Kingdom Come: Deliverance nevíte, co je za dveřmi, kroky se ozývají odněkud zprava a orientace v prostoru stojí úsilí. Hra získá na atmosféře a ztratí na taktické čitelnosti. Proto se v ní hůř uplatní schopnosti s plošným účinkem – těžko odhadnete, koho všeho ohnivá koule zasáhne, když nevidíte, kdo stojí za vámi.

Proč pohledu shora sedí družina

Ovládat čtyři až šest postav z pohledu první osoby je nepraktické. Museli byste mezi nimi přepínat a pokaždé znovu hledat, kde stojí ostatní. Shora zadáte příkazy celé skupině bez ztráty orientace, a tak se izometrie drží u her s partou hrdinů. Hry z první osoby naopak obvykle pracují s jediným hrdinou a společníky řídí počítač.

Odtud vede přímá linka k podobě soubojů. Pohled shora si rozumí s tahy a s pauzou, protože rozestavení postav má smysl jen tehdy, když ho stihnete promyslet. První osoba tíhne k boji v reálném čase, kde rozhoduje míření a načasování. Podrobněji tento rozdíl popisuje článek o tom, jak se akční RPG liší od tahových soubojů. Výjimky existují na obou stranách – Diablo je izometrické a přitom ryze akční.

Jak kamera mění stavbu světa

Izometrická mapa je navržená k přehlédnutí. Tajná chodba se pozná podle nesrovnalosti v půdorysu, důležitá truhla podle umístění v místnosti. Střechy a horní patra hra zprůhlední, jakmile postava vstoupí dovnitř. Text tu často nese víc než obraz: Disco Elysium popisuje pachy, zvuky i myšlenky slovy, protože kamera vysoko nad ulicí drobné detaily neukáže.

V první osobě se prostředí staví na výšku očí. Záleží na tom, co uvidíte z vršku kopce, kam vás navede světlo na konci chodby a co leží na stole, kolem kterého procházíte. Podle mě tady první osoba vítězí jednoznačně: vyprávění prostředím, kdy se o obyvatelích domu dozvíte z rozházených věcí, funguje z výšky očí mnohem lépe než z ptačí perspektivy.

Liší se i práce s inventářem a mapou. Hra shora vás nechá kliknout na cíl a postavy si cestu najdou. V první osobě jdete každý metr, takže vzdálenosti působí delší a svět větší, i když má na mapě stejnou rozlohu.

Kterou kameru zvolit podle toho, co od hry čekáte

Kdo chce v klidu plánovat, řídit družinu a číst dlouhé rozhovory, tomu doporučuji pohled shora. Kdo chce svět prozkoumávat po svých a bojovat vlastníma rukama, najde víc v první osobě. Opatrná bych byla u jediného bodu: izometrické hry bývají textově náročné, a kdo nerad čte, toho ani sebelepší taktický souboj u obrazovky neudrží.

Před výběrem si v záznamu z hraní všimněte dvou věcí. Zaprvé, jak hustě je obrazovka zaplněná ikonami a čísly – u izometrických titulů jich bývá hodně a na menším displeji se čtou obtížně. Zadruhé, zda hra dovolí kameru přiblížit a otočit, nebo zda je pevná. Volná kamera je pohodlnější, ale v úzkých interiérech ji budete neustále rovnat. Pokud hra nabízí přepínání mezi pohledy, jako Skyrim mezi první a třetí osobou, vyzkoušejte během první hodiny oba a zůstaňte u toho, v němž se rychleji zorientujete po načtení pozice.

Zdroje

• Matt Barton – Dungeons and Desktops: The History of Computer Role-Playing Games (A K Peters)
• Larian Studios – oficiální herní příručka a popis ovládání kamery v Baldur's Gate 3
• Bethesda Softworks – herní manuál The Elder Scrolls V: Skyrim
• Ernest Adams – Fundamentals of Game Design (New Riders), kapitoly o kameře a uživatelském rozhraní