Herní launchery a proč jich máte v počítači pět

Herní launchery se v počítači hromadí proto, že každý velký vydavatel chce mít vlastní obchod, vlastní účty a vlastní síťové služby. Technický důvod, proč by hra potřebovala zrovna tu či onu aplikaci, většinou neexistuje. Steam, Epic Games Launcher, GOG Galaxy, EA App, Ubisoft Connect a Battle.net proto běží vedle sebe a každý z nich si po instalaci přidá něco, co se spouští spolu se systémem. Dá se to zkrotit za pár minut a o žádnou hru přitom nepřijdete.

Proč má každý vydavatel vlastní aplikaci

Kdo prodává hru v cizím obchodě, odvádí provozovateli provizi a nezná své zákazníky. Vlastní launcher obojí mění. Electronic Arts, Ubisoft i Blizzard proto provozují aplikaci, přes kterou běží přihlášení, seznam přátel, ukládání do cloudu a aktualizace jejich her. Blizzard své tituly včetně série Diablo dlouho nabízel výhradně přes Battle.net.

Epic Games Store vznikl jako přímá konkurence Steamu a přetahuje hráče rozdáváním her a dočasnými exkluzivitami. GOG stojí trochu stranou: hry prodává bez vazby na klienta a GOG Galaxy je volitelný doplněk, bez kterého se obejdete. Sám bych právě tohle bral jako měřítko: launcher, který si mohu a nemusím nainstalovat, mi vadí podstatně méně než ten, bez něhož se koupená hra nespustí.

Co po sobě launcher nechává běžet na pozadí

Instalace přidá do systému obvykle čtyři věci. První je položka v automaticky spouštěných aplikacích, takže klient startuje po přihlášení do Windows. Druhou je služba systému, například Steam Client Service nebo EA Background Service, která obstarává instalace a aktualizace s vyššími právy. Třetí je překryvná vrstva vykreslovaná přes hru a čtvrtou automatické stahování aktualizací.

Jednotlivě jde o maličkosti. Pět klientů současně už znamená stovky megabajtů obsazené paměti a hlavně nepředvídatelnou zátěž disku a sítě, když se některý z nich rozhodne stahovat velkou aktualizaci uprostřed hraní. Podle mě je právě tohle častější příčina náhlého zasekávání než samotné nastavení grafiky. Kdo ladí plynulost, měl by pozadí systému projít dřív, než začne ubírat detaily; širší postup popisuje článek o tom, jak optimalizovat hru bez výměny hardwaru.

Překryvné vrstvy jsou zvláštní případ. Každá se zapojuje do vykreslování hry, a když jich v jednom okně běží několik, vedou k pádům nebo k nefunkčním klávesovým zkratkám. Nechal bych zapnutou jedinou, a to tu, přes kterou skutečně píšete přátelům nebo pořizujete snímky obrazovky.

Když jedna hra potřebuje dva launchery

Hru od Electronic Arts koupenou na Steamu spustí Steam, ten ale vzápětí otevře EA App, která ověří účet a teprve pak pustí hru. Tituly Ubisoftu se stejným způsobem opírají o Ubisoft Connect a hry od Rockstaru o Rockstar Games Launcher. Znamená to dvě přihlášení, dvě sady uložených pozic v cloudu a dvě místa, kde může spuštění selhat.

Prakticky z toho plynou dvě věci. Propojení účtů je obvykle trvalé nebo se mění obtížně, proto se vyplatí hned napoprvé použít adresu, kterou budete mít i za deset let, a zapnout u obou účtů dvoufázové ověření. A když se hra odmítne spustit, bývá závada častěji v druhém launcheru než ve hře; jeho ruční spuštění a přihlášení problém často odhalí.

Na jiných systémech se tento řetězec projevuje výrazněji. Druhý launcher tam běží v kompatibilní vrstvě spolu s hrou a patří k hlavním zdrojům potíží, jak rozebírá přehled o tom, kde leží hranice hraní na Linuxu.

Jedna knihovna nad všemi obchody

Roztříštěná knihovna vede k tomu, že člověk koupí hru podruhé nebo zapomene, co už má. Řešení jsou tři a liší se mírou pohodlí.

Steam umí přidat libovolný program jako hru mimo Steam. Získáte tím zástupce v knihovně, překryvnou vrstvu Steamu a především Steam Input, tedy mapování ovladače i pro hry, které gamepad samy nepodporují. Herní dobu ani úspěchy z cizí platformy ovšem neuvidíte.

GOG Galaxy nabízí integrace, které načtou knihovny z ostatních obchodů a zobrazí je v jednom seznamu včetně nainstalovaných titulů. Podobně pracuje Playnite, program s otevřeným zdrojovým kódem, který knihovny importuje a hry spouští přes původní klienty. Zvolil bych Playnite tam, kde jde hlavně o přehled a ovládání z gauče, protože si pamatuje i hry bez jakéhokoli obchodu a původní launcher po ukončení hry umí zavřít. Ani jeden z nástrojů ale klienty nenahrazuje. Aplikace vydavatele musí zůstat nainstalovaná, jen ji přestanete otevírat ručně.

U starších titulů má smysl dívat se i na to, v jaké podobě je obchod dodává. Samostatný instalátor bez klienta ušetří část potíží, kterým se věnuje text o tom, proč staré hry na moderním Windows zlobí.

Úklid, který zabere pár minut

Otevřete Správce úloh a na kartě se spouštěnými aplikacemi zakažte všechny herní klienty kromě toho, který používáte denně. Hra si svůj launcher spustí bez vaší pomoci ve chvíli, kdy ji zapnete. Poté v každém klientu vypněte překryvnou vrstvu, kterou nepoužíváte, a omezte automatické aktualizace na dobu mimo hraní; Steam na to má časové okno v nastavení stahování. Doporučuji nakonec odinstalovat klienty, ve kterých nemáte nainstalovanou žádnou hru. Knihovna zůstává na účtu a aplikaci si kdykoli stáhnete znovu.

Zdroje

• Valve Corporation – nápověda služby Steam k přidávání her mimo Steam a k nastavení stahování
• GOG – dokumentace klienta GOG Galaxy a jeho integrací
• Epic Games – nápověda k aplikaci Epic Games Launcher
• Electronic Arts – nápověda k aplikaci EA App
• Microsoft Learn – dokumentace ke správě aplikací spouštěných při startu Windows