Hraní na Linuxu a kde dnes leží jeho hranice

Hraní na Linuxu dnes pokrývá většinu her pro jednoho hráče z běžné knihovny na Steamu, a to bez ručního ladění. Hranice leží jinde, než by člověk čekal: nerozhoduje výkon ani stáří hry, ale ochrana proti podvádění u části online titulů a několik launcherů, které se s cizím systémem nesnášejí. Kdo hraje hlavně příběhová RPG, narazí na ni zřídka. Kdo tráví večery v kompetitivních střílečkách, narazí na ni hned.

Co se změnilo s Protonem a Steam Deckem

Dříve se na Linuxu daly hrát jen tituly, které vývojáři pro tento systém přímo vydali, a těch bylo málo. Obrat přinesla kompatibilní vrstva Proton, kterou Valve vyvíjí od roku 2018. Hra dál volá funkce Windows a Proton je za běhu překládá na linuxové protějšky, takže se nespouští žádný druhý systém a ztráta výkonu bývá malá. Jak přesně překlad probíhá, rozebírám v článku o tom, z čeho se Proton skládá a jak se nastavuje.

Druhým impulzem byl Steam Deck. Přenosný počítač se systémem SteamOS, který vychází z Arch Linuxu, dal Valve důvod opravovat chyby u konkrétních her a vývojářům důvod se o Linux zajímat. Každá oprava určená pro Deck se přitom promítá i do stolních počítačů, protože na obou běží tentýž Proton.

Podle mě je právě tohle hlavní rozdíl proti dřívějším pokusům: za kompatibilitou poprvé stojí firma, která na ní má prodejní zájem, a ne jen dobrovolníci.

Ovladače a Vulkan rozhodují víc než distribuce

Proton překládá grafická volání DirectX na rozhraní Vulkan. Stav ovladače Vulkanu je proto pro hry důležitější než to, jak se distribuce jmenuje a jak vypadá její plocha.

U karet AMD a Intel jsou otevřené ovladače součástí jádra a knihovny Mesa, takže fungují hned po instalaci systému a aktualizují se spolu s ním. Karty NVIDIA používají ovladač výrobce, který se instaluje zvlášť; většina distribucí k tomu nabízí vlastní nástroj nebo připravený obraz systému. Sám bych pro hraní sáhl po distribuci s čerstvým jádrem a novou verzí Mesy, protože podpora nových her přichází právě v nich a vydání zaměřená na dlouhodobou stabilitu ji dostávají se zpožděním.

Ve Windows si verzi ovladače volíte nezávisle na systému a někdy se hodí s aktualizací počkat. Na Linuxu se u karet AMD a Intel ovladač od zbytku systému prakticky nedá oddělit, což je výhoda i omezení zároveň.

Které hry běží bez zásahu

Baldur's Gate 3, Zaklínač 3, Skyrim nebo Hades patří k titulům, které na Linuxu fungují po kliknutí na tlačítko Hrát. Obecně platí, že čím méně hra závisí na síťových službách a doprovodném softwaru vydavatele, tím menší je šance na potíže.

Dobře dopadají i starší tituly. Proton má vlastní implementace dávných verzí DirectX, a tak si občas poradí s hrou, se kterou má potíže současný systém od Microsoftu. Pokud vás trápí právě tohle, podívejte se na text o tom, proč staré hry na moderním Windows zlobí a jak je zprovoznit.

Orientaci usnadňují dva zdroje. Valve u her uvádí štítek kompatibility se Steam Deckem ve čtyřech stupních, od ověřených titulů po nepodporované, a komunitní databáze ProtonDB sbírá hlášení hráčů z běžných počítačů.

Kde hranice skutečně leží: anticheat a launchery

Největší překážkou je ochrana proti podvádění, která pracuje na úrovni jádra Windows. Takový ovladač v Linuxu nemá kam zapadnout, a hra se proto nespustí nebo vás server nepustí do zápasu. Typickým příkladem je Valorant s ochranou Vanguard. Rozšířené systémy Easy Anti-Cheat a BattlEye režim pro Proton mají, jenže ho musí u každé hry zapnout vývojář, a řada studií to neudělala.

Považuji za poctivé říct to bez obalu: pokud je vaší hlavní hrou kompetitivní online titul s ochranou na úrovni jádra, Linux pro vás zatím není, a žádné nastavení to nezmění.

Druhou hranicí jsou launchery vydavatelů. Steam má linuxového klienta, ostatní obchody většinou ne. EA App nebo Ubisoft Connect se spouštějí uvnitř Protonu spolu s hrou a po vlastní aktualizaci dokážou přestat fungovat, dokud Valve nevydá opravu. Knihovny z Epic Games Store a GOG zpřístupňují komunitní nástroje jako Heroic Games Launcher. Proč těch aplikací vůbec tolik vzniklo, vysvětluje článek o tom, proč máte v počítači pět herních launcherů.

Třetí oblast tvoří software kolem her. Ovládací aplikace k myším, klávesnicím a podsvícení výrobci pro Linux většinou nevydávají a komunitní náhrady nepokrývají každý model. Podpora HDR a proměnné obnovovací frekvence závisí na použitém grafickém prostředí a zlepšuje se, ale zatím nebývá tak bezstarostná jako ve Windows.

Konzolová cesta jako srovnání

Otázku, zda starší hra poběží na novějším systému, neřeší jen počítače. Výrobci konzolí k ní přistupují podobnými prostředky, tedy shodným hardwarem nebo vlastní softwarovou vrstvou, jen s tím rozdílem, že seznam podporovaných her určují oni. Podrobnosti najdete v textu o tom, jak funguje zpětná kompatibilita konzolí.

Jak přechod vyzkoušet, aniž o něco přijdete

Doporučil bych začít seznamem, ne instalací. Vypište si deset her, které hrajete nejčastěji, a každou vyhledejte na ProtonDB. U online titulů si navíc ověřte, zda jejich ochrana proti podvádění Linux podporuje. Jestliže neprojdou dvě nebo tři hry, ke kterým se pravidelně vracíte, ušetřili jste si víkend práce.

Když seznam vyjde dobře, začal bych instalací Linuxu na samostatný disk a Windows nechal beze změny. Po několika týdnech budete vědět, který systém spouštíte častěji, a rozhodnutí o tom druhém přijde bez nátlaku.

Zdroje

• Valve Corporation – dokumentace Steamworks ke Steam Decku, SteamOS a programu ověřování kompatibility
• Khronos Group – specifikace grafického rozhraní Vulkan
• WineHQ – uživatelská dokumentace projektu Wine
• ProtonDB – komunitní databáze hlášení o kompatibilitě her
• Mesa 3D – dokumentace k otevřeným ovladačům grafických karet