Optimalizace hry na PC bez upgradu sestavy

Optimalizace hry bez nového hardwaru stojí na pěti věcech: zavřít, co běží na pozadí, zkontrolovat plán napájení, srovnat aktualizace a ovladače, uvolnit místo na disku a rozumně nastavit rozlišení s upscalingem. Sestava, která před rokem zvládala tutéž hru bez potíží, se mezitím nezhoršila. Přibyly aplikace spouštěné se systémem, disk se zaplnil a hra dostala záplaty s vyššími nároky. Většinu z toho lze vrátit během jednoho večera.

Měření před první změnou

Bez čísel se ladí naslepo. Zapněte si ve hře překryvnou vrstvu, která ukazuje snímkovou frekvenci a vytížení procesoru i grafické karty – nabízí ji Steam, ovladače NVIDIA i AMD a podrobněji také MSI Afterburner. Stačí vědět, která komponenta jede naplno a která čeká.

Grafická karta u sta procent znamená, že brzdí ona a pomůže nižší rozlišení nebo méně detailů. Karta zřetelně pod maximem a jedno přetížené jádro procesoru ukazují opačným směrem a snižování detailů pak skoro nic nepřinese. Považuji tenhle krok za důležitější než všechny ostatní dohromady, protože rozhoduje o tom, kterou polovinu následujících rad můžete přeskočit. Podrobný postup včetně teplot a paměti je v textu o tom, jak dohledat konkrétní příčinu nízkých FPS.

Procesy na pozadí a aplikace spouštěné se systémem

Prohlížeč s desítkami panelů, komunikační aplikace, synchronizace cloudového úložiště a překryvné vrstvy několika launcherů najednou ukrajují paměť i čas procesoru. Ve Správci úloh seřaďte procesy podle využití paměti a procesoru a zavřete to, co při hraní nepotřebujete. Prohlížeč bývá první na řadě, protože si drží gigabajty paměti i ve chvíli, kdy je minimalizovaný.

Trvalejší efekt má seznam aplikací spouštěných po startu, který najdete ve Správci úloh na samostatné kartě. Narůstá s každou instalací a řadu položek nikdy nevyužijete. Vypnutí automatického startu program neodinstaluje, jen ho přestane spouštět bez vašeho vědomí. Windows k tomu nabízí vlastní přepínač, který hře přidělí přednost před ostatními úlohami – co od něj čekat, rozebírá článek o tom, jaký je reálný přínos herního režimu ve Windows.

Plán napájení, aktualizace a ovladače

Úsporný režim napájení drží procesor na nižších taktech a u notebooků se zapíná po odpojení od zásuvky. Při hraní proto nechte notebook na adaptéru a v nastavení napájení zvolte vyvážený nebo výkonný režim. U stolního počítače stačí vyvážený plán, procesor si při zátěži takty zvedne bez dalšího zásahu.

Aktualizace systému a launcherů stahované během hraní se projeví zádrhely, protože zatěžují disk i síť. Nechte je doběhnout předem. U ovladačů grafiky platí, že novou verzi potřebujete hlavně u čerstvě vydané hry. Pokud se potíže objevily krátce po aktualizaci, je ovladač první podezřelý a návrat o verzi zpět je běžný postup, jak popisuje text o tom, kdy zůstat u starší verze ovladačů grafiky.

U operační paměti zkontrolujte, zda je v nastavení základní desky zapnutý profil XMP nebo EXPO. Bez něj moduly pracují na základní frekvenci a ve hrách závislých na procesoru je to znát.

Místo na disku a hry na SSD

Hra nainstalovaná na pevném disku s plotnami se prozradí dlouhým načítáním a zádrhely při vstupu do nové oblasti, protože data nedorazí včas. Přesun na SSD snímkovou frekvenci nezvedne, ale tyhle zádrhely odstraní. Launchery obvykle umějí přesunout instalaci na jiný disk bez nového stahování.

Za sebe bych hlídal i zaplnění systémového disku. Windows na něj ukládá stránkovací soubor a hry mezipaměť shaderů, a když místo dojde, obojí se začne chovat nepředvídatelně. SSD navíc při téměř úplném zaplnění zpomaluje zápis. Nechávat pár desítek gigabajtů volných je rozumné minimum, které nic nestojí – stačí odinstalovat dvě dohrané hry.

Rozlišení, upscaling a nejdražší volby v nabídce

Když brzdí grafická karta, má největší váhu počet vykreslovaných bodů. Snížit rozlišení v nabídce hry ale znamená rozmazaný obraz, protože monitor ho musí roztáhnout na svou nativní mřížku. Lepší cestou je upscaling: hra počítá scénu v nižším rozlišení a DLSS, FSR nebo XeSS ji dopočítá na rozlišení monitoru. Doporučuji začít režimem zaměřeným na kvalitu a k výkonnostním stupňům sáhnout až ve chvíli, kdy to nestačí, protože na monitoru s rozlišením 1080p je ztráta ostrosti u agresivních režimů vidět dřív než na vyšších rozlišeních.

Jednotlivé grafické volby se v nárocích liší řádově. Stíny, objemové efekty a ray tracing stojí mnohonásobně víc než textury nebo filtrování a v pohybu rozdíl mezi nejvyšším a středním stupněm často zanikne. Sám bych proto nikdy nesahal po celé předvolbě o stupeň níž, protože ta zbytečně ubere i z toho, co výkon nestojí. Pořadí, v jakém ubírat, shrnuje přehled toho, která herní nastavení stojí nejvíc výkonu.

Pořadí kroků na jeden večer

Začněte měřením v náročné scéně a zapište si výchozí hodnotu. Potom zavřete aplikace na pozadí, zkontrolujte režim napájení a volné místo na disku a změřte znovu. Teprve pak se pusťte do grafických voleb, vždy po jedné. Podle mě je nejčastější chybou opačný postup – přeinstalace systému jako první krok. Zabere půl dne a problém zůstane, pokud příčina ležela v jediné položce v nabídce hry.

Zdroje

• Microsoft Support, nápověda k režimům napájení a aplikacím spouštěným po startu ve Windows
• NVIDIA, dokumentace k technologii DLSS
• AMD, dokumentace k technologii FidelityFX Super Resolution (FSR)
• Intel, dokumentace k technologii XeSS a k paměťovým profilům XMP
• Valve, nápověda služby Steam ke správě úložiště a překryvné vrstvě