Cloudové hraní a pro koho dnes dává smysl

Cloudové hraní dává smysl hlavně tomu, kdo má stabilní pevné připojení, slabší nebo žádný herní počítač a hraje spíš pomalejší žánry – RPG, strategie, adventury. Hra při něm běží na serveru v datacentru, k vám putuje jen video a zpět odcházejí stisky tlačítek. Odpadá instalace i starost o výkon grafické karty, ale mezi pohybem ruky a reakcí na obrazovce uplyne vždy o něco víc času než u hry spuštěné lokálně.

Co se děje mezi stiskem tlačítka a obrazem

Celý řetězec má několik článků a každý přidá pár milisekund. Vstup z ovladače odejde přes domácí síť a internet do datacentra, hra na něj zareaguje a vykreslí snímek, server ho zakóduje do videa, to se vrátí stejnou cestou, vaše zařízení ho dekóduje a displej zobrazí. U lokálního hraní z toho zbývá jen vykreslení a displej.

Největší proměnnou je síť. Vzdálenost k datacentru se obejít nedá, protože signál potřebuje na cestu tam a zpět nějaký čas, a proto služby připojují hráče k nejbližšímu dostupnému centru. Druhou proměnnou je domácí Wi-Fi: nevadí ani tak nízká rychlost jako kolísání, které se projeví zrnitým obrazem nebo krátkým zadrhnutím ovládání. Sám bych proto jako první krok zvolil síťový kabel k zařízení, na kterém hraji, a teprve potom řešil cokoli dalšího. Kde kabel natáhnout nejde, pomůže pásmo 5 GHz a krátká vzdálenost k routeru.

Kodeky a proč obraz nevypadá jako z vlastní grafiky

Obraz se přenáší jako komprimované video. Nejrozšířenějším kodekem je H.264, který přehraje prakticky každé zařízení. Novější HEVC a AV1 dokážou při stejném datovém toku zachovat víc detailů, ovšem přijímající zařízení je musí umět hardwarově dekódovat – jinak služba sáhne po starším formátu.

Komprese je nejvíc vidět tam, kde se v obraze rychle mění hodně drobných detailů: tráva při otáčení kamery, déšť, kouř, tmavé scény s jemnými přechody. Klidný záběr na město v Zaklínači 3 vypadá ve streamu velmi dobře, rychlý průjezd lesem už méně. S vyšším rozlišením a snímkovou frekvencí roste i objem přenesených dat, takže na připojení s limitem je dobré předem vědět, kolik dat hodina hraní přes cloud spotřebuje.

Dva odlišné modely: vlastní knihovna, nebo katalog služby

Služby se liší v tom, odkud se berou hry. GeForce Now od společnosti NVIDIA pronajímá výkon: přihlásíte se ke svému účtu v podporovaném obchodě, například na Steamu, a spouštíte tituly, které už vlastníte. Ne každá hra z knihovny je ale k dispozici, o zařazení rozhoduje vydavatel. Xbox Cloud Gaming od Microsoftu je naopak postavený především na katalogu, který je součástí předplatného Game Pass, a hraje se v prohlížeči nebo v aplikaci na telefonu, televizi či konzoli.

Rozdíl má praktický dopad. V prvním případě vám hry zůstanou i po odchodu ze služby, ve druhém jste odkázaní na to, co je zrovna v nabídce. Podle mě se v tom lidé pletou nejčastěji, protože obojí se prodává pod stejným slovem; pomůže si předem ujasnit, co které herní předplatné vlastně obsahuje.

Komu streamování z datacentra sedne

Nejlépe majitelům starších počítačů a tenkých notebooků s integrovanou grafikou. Baldur's Gate 3 na takovém stroji lokálně plynule nepoběží, ve streamu ano, protože notebook jen přehrává video. Tahové souboje a rozhovory navíc mírné zpoždění snesou bez potíží. Kdo chce přesto zůstat u lokálního hraní, najde samostatný rozbor toho, co se dá ze slabého notebooku dostat nastavením.

Druhou skupinou jsou lidé, kteří hrají na více místech. Postup je uložený na straně služby nebo obchodu, takže stejnou pozici otevřete večer na televizi a druhý den na tabletu. Hodí se to i pro hry, které zabírají desítky gigabajtů a nechcete je kvůli jednomu víkendu stahovat.

Kde bych byl zdrženlivý

U kompetitivních stříleček a bojových her. Zpoždění sítě a kódování se přičítá k odezvě hry a ovladače a výsledek pozná i průměrný hráč – zaměřovač se chová, jako by se táhl za myší. Totéž platí pro rytmické hry. Zkoušet se to dá, ale za sebe bych od cloudu v těchto žánrech nečekal rovnocenný zážitek s lokálním počítačem.

Druhým případem je mobilní připojení. Signál v pohybu kolísá a datový limit se plní rychle, takže vlak nebo chata na okraji pokrytí nejsou prostředí, pro které je tato technologie stavěná.

A nakonec situace, kdy už výkonný počítač vlastníte a jen chcete hrát jinde než u stolu. Pak je zbytečné pronajímat cizí server: obraz si můžete posílat z vlastního stroje a remote play v domácí síti mívá nižší odezvu než cesta do datacentra a zpět.

Jak si ověřit, že vaše připojení stačí

Obecný test rychlosti řekne málo, protože měří krátký nápor, ne stabilitu po dobu několika hodin. Doporučuji vyzkoušet přímo službu: GeForce Now i Xbox Cloud Gaming mají v klientovi diagnostiku nebo překryvnou statistiku, která ukazuje odezvu k serveru, ztrátu paketů a aktuální datový tok. Pusťte si náročnější scénu večer, kdy je síť v domácnosti i u poskytovatele nejvytíženější, a dívejte se, jestli hodnoty zůstávají klidné. Pokud ztráta paketů skáče, hledejte příčinu nejdřív doma – v umístění routeru, přetíženém kanálu Wi-Fi nebo v zařízení, které zrovna něco stahuje.

Zdroje

• GeForce NOW – systémové požadavky a nápověda k síťové diagnostice, NVIDIA
• Xbox Cloud Gaming – podporovaná zařízení a řešení potíží s připojením, Microsoft (Xbox Support)
• AV1 Bitstream & Decoding Process Specification, Alliance for Open Media
• Doporučení ITU-T H.264 a H.265 (Advanced Video Coding, High Efficiency Video Coding), Mezinárodní telekomunikační unie